Tajemství vulkánů: Od žhavé lávy k spícímu obrovi

Co je to vulkán?

Je to úchvatné divadlo, když vulkán chrlí žhavou lávu z nitra Země a ta se line po svazích dolů. Ale co se vlastně odehrává za tímhle ohnivým představením? Vulkán není nic jiného než průrva v zemské kůře, skrz kterou se dere na povrch roztavená hornina - magma. To se v momentě, kdy se prodere na povrch, mění v lávu. Vulkány většinou vznikají tam, kde do sebe narážejí nebo se od sebe oddalují zemské desky. V zemském plášti vzniká obrovský tlak a žár, který žene magma vzhůru, až si prorazí cestu ven. Tak se zformuje vulkanický kužel, který může dorůst do ohromných výšek. Na jeho vrcholu najdeme kráter, kudy magma uniká. Vulkány jsou jasným důkazem toho, že naše planeta stále žije a proměňuje se.

Typy vulkánů

Když se řekne vulkán, většina z nás si představí horu chrlící lávu. Ve skutečnosti ale známe různé druhy sopek, které se liší tvarem i tím, jak fungují. Vezměte si třeba štítové sopky - ty jsou vlastně jako obrovský kopec s mírnými svahy, po kterých kdysi tekla žhavá láva. Pak máme ty klasické kuželovité sopky, kterým se říká stratovulkány. Ty vznikly tak, že se střídavě vrstvila láva s popelem a kamením. Nahoře na každé sopce najdeme kráter, takovou prohlubeň, ze které při výbuchu vylétává magma. Zajímavé je, že když sopka pořádně bouchne, může se její vrchol propadnout a vznikne kaldera - vlastně takové obrovské údolí, mnohem větší než byl původní kráter. V přírodě najdeme i další sopečné útvary - třeba lávové kopule, maary nebo tufové kužele. Každý z nich vznikl jinak a taky jinak vypadá.

Struktura vulkánu

Když se díváte na vulkán, vidíte nádhernou horu tyčící se k nebi, ale uvnitř se skrývá složitý systém. Pod povrchem probíhá neustálý tanec žhavé horniny, plynů a sopečného prachu. Hluboko v zemi pulzuje magmatické ohnisko - takové srdce sopky. Tady se sbírá horká směs roztavených kamenů, plynů a malých krystalků. Když se magma nahromadí, tlačí se vzhůru a razí si cestu sopečným komínem až na povrch. S každým výbuchem sopka roste - vrstvy lávy, popela a kamenů se kupí kolem komínu a vytvářejí typický kuželovitý tvar. Na vrcholu najdeme kráter, díru, kterou se magma prodírá ven. Každá sopka má svůj vlastní kráter - některé jsou obrovské, jiné menší, podle toho, jak silně a často chrlí lávu.

Sopečná činnost

Vulkány jsou úžasným přírodním divadlem, které v nás budí jak úctu, tak strach. Tyhle obrovské přírodní kolosy vznikají tam, kde se žhavé magma z nitra Země dere vzhůru k povrchu. Když se magma prodere skrz okolní skály, nastává sopečný výbuch - podívaná, která bere dech, ale může být taky pěkně nebezpečná. Z kráteru se pak valí nejen rozžhavená láva, ale taky mračna sopečného prachu, jedovaté plyny a kusy skal. Typická kónická silueta sopky, jak ji všichni známe, se postupně vytváří z materiálu, který se během erupcí hromadí kolem jícnu. Když zkoumáme vulkány a jejich chování, pomáhá nám to líp pochopit, jak se naše planeta vyvíjela a stále vyvíjí. Díky tomu taky dokážeme líp odhadnout, kdy sopka vybuchne, a můžeme tak ochránit lidi i jejich domovy.

Známé sopky světa

Na naší planetě najdeme spoustu vulkánů, některé z nich jsou stále činné a můžou být nebezpečné, jiné už dlouhá staletí odpočívají. Když se řekne slavný vulkán, většině lidí se vybaví majestátní Vesuv, který se vypíná nad Neapolským zálivem. Jeho děsivý výbuch v roce 79 našeho letopočtu zavalil starověká města Pompeje a Herculaneum vrstvami popela a lávy. V současnosti je Vesuv oblíbeným cílem návštěvníků z celého světa a je chráněný jako národní park. Další působivý vulkán je sicilská Etna, která drží prvenství jako nejvyšší aktivní vulkán v Evropě. Etna je pořád neklidná, skoro každý den z ní uniká láva nebo dochází k menším erupcím. Na druhém konci světa se tyčí posvátná hora Fudži, která je symbolem Japonska a inspiruje umělce už po staletí. I když Fudži momentálně spí, odborníci na vulkány připouští, že by se jednoho dne mohla znovu probudit. Vulkány jsou úchvatné, ale zároveň děsivé přírodní úkazy, které nám ukazují, jaká síla dřímá v útrobách Země.

Vliv na klima

Když vulkán vybuchne, vychrlí do vzduchu spoustu plynů a sopečného prachu. Mezi těmi plyny je taky oxid uhličitý, který se chová jako skleníková plachta a může ohřívat naši Zemi. I když jeden výbuch sopky moc dlouho nevydrží, když jich přijde víc za sebou, může to pořádně zamíchat s počasím na delší dobu. Ten sopečný prach a plyny, co vyletí hodně vysoko, fungují vlastně jako deštník proti slunci. Odrážejí sluneční paprsky zpátky do vesmíru, a tím naši planetu ochlazují. Tahle změna většinou netrvá věčně, tak pár měsíců nebo let. Sopky ale vypouštějí i plyny, ze kterých vznikají kyselé deště. A ty pak škodí přírodě i polím s úrodou. Na to, jak přesně sopky ovlivňují naše počasí, se vědci pořád snaží přijít.

Porovnání vlastností vybraných sopečných vrcholů

Vlastnost	Sněžka	Říp
Nadmořská výška (m)	1603	459
Poslední erupce (přibližně)	-	Terciér
Typ sopky	Stratovulkán	Kráterový kužel

Sopky a mytologie

Od pradávna vyvolávaly vulkány v lidech posvátnou bázeň i děs. Tato nespoutaná přírodní síla, která dokáže chrlit žhavou lávu a sopečný popel, se promítla do bájí a legend všech národů. Dávné kultury často považovaly vulkány za domov svých božstev. Třeba v řeckých mýtech byl Héfaistos, božský kovář a pán ohně, úzce spjatý s vulkanickou aktivitou. Jeho kouřící kovárna se podle pověstí ukrývala v útrobách sicilské sopky Etny. Stejně tak havajská bohyně Pele přebývala v jícnu vulkánu Kilauea, kde vládla ohni a sopečným silám. Když vulkán vybuchl, lidé to chápali jako znamení od bohů - buď jejich hněv, nebo požehnání. Majestátní vulkanické kužele, vypínající se k obloze, byly odjakživa uctívány jako posvátná místa.

Kolem vrcholu se rozprostírala pustá krajina, zbrázděná lávovými proudy a posetá sopečným popelem, němým svědkem dávné zkázy. Jen vulkán sám se tyčil k nebi, jako by chtěl vyzvat bohy.

František Novák

Sopky a cestovní ruch

Vulkány už odpradávna přitahují pozornost lidí. Jejich dechberoucí síla i nádherné scenérie lákají nadšence a milovníky dobrodružství k prozkoumávání sopečných lokalit. Vulkanické oblasti a turistika spolu úzce souvisí. Řada vulkánů se proměnila v oblíbené turistické cíle, které nabízí jedinečné zážitky. Zdolání vulkanického vrcholu představuje pro mnoho návštěvníků splnění životního přání. Pohled do jícnu činné sopky s bublající lávou je zkušenost, na kterou se nezapomíná. Turisty přitahují nejen samotné vulkány, ale i další úkazy sopečného původu - gejzíry, horké prameny nebo ztuhlá láva. Tyto přírodní divy dokazují ohromující sílu a krásu vulkanické aktivity. Musíme si ale uvědomit, že vulkány jsou nevyzpytatelné a mohou být nebezpečné. Než se vydáte do vulkanické oblasti, je nutné zjistit aktuální stav sopečné činnosti a respektovat všechna bezpečnostní opatření.